Historie hypertextových odkazů
Na začátku byl chaos
HTML by dnes nejspíš neslavilo takový věhlas, kdyby nebylo hypertextových odkazů. Ale ani po takovém úspěchů neztrácejí svůj význam. S tím jak se rozrůstala struktura internetu docházelo k nárůstu obtížnosti vyhledávání informací. Tento problém byl vyřešen spolu se vznikem WWW. Jednalo se o datový formát, do kterého se začaly vkládat hypertextové odkazy. A tehdy vznikl i dnes všem známý jazyk HTML neboli Hypertext Markup Language. Tato technologie byla nesmírně efektivní a pro HTML zcela stěžejní.
Jak to funguje?
Hypertextové odkazy pracují na základě jakési kotvy, představující určitý identifikátor, který je uchycen k nějaké části dokumentu. Pak lze odkazovat přímo k dané části. Při velkém rozsahu dokumentu se jedná o cennou pomůcku. Prohlížeč se řídí podle toho zda je možné naleznout v dokumentu danou kotvu. Pak je stránka posunuta přímo na odkazovaný úsek.
I v případě hypertextových odkazů dochází k neustálému vývoji. Existují jednosměrné odkazy, u kterých je zcela zřejmé jaké mají cesty a odkud kam vedou. Je zde ale i možnost rozšířených odkazů, které umožňují propojovat cesty vícesměrných odkazů.
Odkazy nejsou jen na internetu
Důležitost odkazování je vidět i v dalších oborech, např. v právních dokumentech nebo knižních citacích. Hypertextové odkazy patří mezi témata, která by se z odborného hlediska dala rozebírat velice ze široka. V našem seriálu jsme Vám chtěli pouze okrajově přiblížit jejich počáteční smysl. Stejně jako všechno o čem se v našem seriálu píše prochází neustálým vývojem. Ne jinak tomu bude v případě hypertextových odkazů. I v tomto případě dochází k neustálemu vývoji, ale s určitostí lze říci, že podstata funkce hypertextových odkazů zůstane navždy nezměněna.



